V rámci projektu Technické agentury České republiky „Rekreační rybářství a vodní ekosystémy v České republice: Principy vedoucí k trvalé udržitelnosti“ vznikl následující plán rybářského managementu, založený na aplikaci závěrů projektu, jehož doporučení přislíbila ověřit a zhodnotit Místní organizace Českého rybářského svazu v Lysé nad Labem.

 

Návrh hospodaření

V současné době jsou vysazovány ryby původní i introdukované. Z tabulky 1. je dobře patrné, že se jedná především o druhy ryb, vyhledávané sportovními rybáři. Největší množství z hlediska biomasy představuje v zájmové revíru kapr obecný, na jehož lov se specializuje značná část místních rybářů, kteří z pravidla již tuto rybu po ulovení zpět do revíru nepouští. Proto jsme v našem návrhu zachovali dvě třetiny nasazovaných kusů. Zároveň bychom doporučili nastavit minimální velikost vysazovaných ryb stejnou, jako je stanovena minimální lovná míra, aby se kapři v revíru příliš neusazovali a nekonkurovali tak našim původním a mnohdy méně průbojným druhům.

Amur stejně jako kapr patří k nepůvodním druhům ryb, které v našich podmínkách slouží především jako zájmová ryba sportovních rybářů. Používá se také k usměrňování porostů vodních rostlin, což je v našem případě spíše nežádoucí, viz níže. U amura je proto vhodné stejně jako u kapra vysazovat ryby alespoň tak velké, jako je jejich minimální lovná velikost.

Candát, okoun a štika patří také k rybáři hojně vyhledávaným rybám. To přirozeně vede k jejich nadměrnému výlovu a nedostatku v rybářských revírech. Proto jsme se v navrhovaném plánu rozhodli zachovat množství nasazovaného okouna a candáta, které se jeví jako dostatečné. Množství štiky jsme 2x navýšili. A to z důvodů štiky jako snadného úlovku (štika patří mezi nejagresivnější dravce), mortality malých nasazených štik a plocha, na kterou jsou ryby vysazovány.

Lín, který byl dříve v zarostlých slepých ramenech velmi běžnou rybou, se v současné době vytrácí a jeho populace se zmenšují. Z hlediska sportovních rybářů se jedná o velmi atraktivní rybu s výborným masem. Proto je třeba jej do revírů doplňovat vysazováním, nicméně množství, ve kterém byl dosud vysazován, jsme se v rámci dobré rovnováhy obsádky rozhodli zachovat.

Podoustev a parma jsou druhy, které jsou v povodí Labe původní a dříve byly velmi hojně zastoupené.  V současné době jejich populacím škodí nejen přemnožený sumec velký, ale především fragmentace, která z původně parmového pásma udělala pásmo cejnové s velmi krátkými úseky parmového pásma, které se nacházejí pod elektrárnami.  I přes tento obrovský zásah do přirozeného prostředí těchto reofilních druhů se na lokalitě stále nacházejí. Pokud však nechceme o tyto populace zcela přijít, je třeba podporovat je umělým vysazováním. Proto navrhujeme vysazování a to ideálně ryb ve věku 1 roku, které jsou schopné se špatným podmínkám lépe přizpůsobit.

 

Tab. 1.	Současnost		Návrh
Druh	Počet	Velikost	Počet	Velikost
Candát	8000 ks	8 g	8000 ks	8 g
Úhoř	20 kg	Monté	20 kg	Monté
Kapr	6000 ks	2,08 kg	4000 ks	2-3 kg
Amur	1100 ks	1,31 kg	500 ks	2 kg
Štika	250 ks	0,2 kg	500 ks	0,2 kg
Lín	200 ks	0,35kg	200 ks	0,35kg
Okoun	250 ks	100 g	250 ks	100 g
Podoustev	-	-	1000 ks	10 g
Parma	-	-	100 ks	10 g

Současný a navrhovaný plán vysazování. Úhoře není možné uvést v kusech, proto je počet znázorněn pouze hmotností.

 

Návrh regulačních opatření

Doba hájení

Změny doby hájení vychází především z období tření jednotlivých druhů.  Toto opatření vychází především ze záměru chránit původní druhy nejen při samotné reprodukci, ale také před ní. Proto byl u reofilních druhů posunut začátek hájení na začátek roku. Tato změna by měla vést k menšímu počtu ulovených reofilů v zimním období, které vede k nadměrnému vysilování ryb, mnohdy vedoucímu až k úhynu.

Výjimkou je úhoř říční, který se na většině okolních států patří mezi ohrožená a chráněná zvířata, se zařazen do Červeném seznamu jako kriticky ohrožený druh. Proto navrhujeme prodloužení jeho hájení o měsíc. Toto prodloužení umožňuje i nadále lovit úhoře v měsících, kdy přijímá nejvíce potravy, hájí však úhoře po dobu jeho nejpravděpodobnější migrace při podzimním reprodukčním tahu.

Je zde také třeba poukázat na práci ČRS, který od letošního roku hájí okouna, stejně jako jiné dravce. K tomuto kroku vedlo mnoholeté snižování populací této dříve velmi početné ryby.

V současné době se na revíru je povoleno lovit v období od 16. 6. do 31. 8. celých 24 hodin. Tato výjimka je udělena pouze na 3 roky za účelem snížení stavu sumce velkého, který je v revíru velmi početný a značně snižuje četnost původních druhů ryb. Toto opatření sebou nese klady i zápory. Vyžaduje více kontrol rybářské stráže, v lokalitě je větší ruch než dříve. Lze však říci, že je to jeden z funkčních mechanizmů, jak tento druh ryby částečně omezit. Je však třeba toto opatření kombinovat například s povinností sumce si odnést. A také vzít v úvahu možnost zrušit hájení této ryby zcela.

Kvůli ochraně úhoře říčního je v období od 1. 9. do 30. 9. mezi 22:00 a 24:00 a 00:00 až 06:00 povolen lov ryb pouze na rostlinnou nástrahu nebo nástražní rybku o délce minimálně 20 cm, přičemž nemohou být použity její části. Toto opatření opět vede k možnosti lovit sumce i při ochraně právě migrujícího úhoře.

Mimo výše uvedené je v říční toku Labe v jarním období hájena „bílá ryba“: perlín ostrobřichý, jelec proudník, cejn velký, plotice obecná.

Tab. 2.	Současnost		Návrh
Druh	od	do	od	do
Ostroretka stěhovavá	16.3.	15.6.	1.1.	15.6.
Parma obecná	16.3.	15.6.	1.1.	15.6.
Podoustev říční	16.3.	15.6.	1.1.	15.6.
Jeseter, vyza	16.3.	15.6.	-	-
Jelec jesen	16.3.	15.6.	1.1.	15.6.
Jelec tloušť	16.3.	15.6.	1.1.	15.6.
Bolen dravý	1.1.	15.6.	-	-
Candát obecný	1.1.	15.6.	-	-
Okoun říční	1.1.	15.6.	-	-
Sumec velký	1.1.	15.6.	-	-
Štika obecná	1.1.	15.6.	-	-
Lipan podhorní	1.12.	15.6.	-	-
Hlavatka obecná	1.1.	30.9.	-	-
Úhoř říční	1.9.	30.11.	1.9.	31.12.
Mník jednovousý	1.1.	15.3.	-	-
Pstruh obecný	1.9.	15.4.	-	-
Perlín ostrobřichý	16.3.	31.5.	-	-
Jelec proudník	16.3.	31.5.	-	-
Cejn velký	16.3.	31.5.	-	-
Plotice obecná	16.3.	31.5.	-	-

Současné a navrhované doby hájení ryb na mimopstruhovém revíru.  V návrhu jsou uvedeny pouze změny. – znamená, zachování v současnosti platných období.

 

Zákonná lovná délka

Systém nejmenších lovných délek ryb platí na území ČR již dlouhou dobu a je poměrně propracovaný.  I přes to, není tento systém zaměřen na ochranu původních druhů.  Podrobné změny jsou zaznamenané v tabulce 3.

Bylo by za potřebí zvednout míry reofilních druhů ryb natolik, aby se ryba stihla nejméně jednou spolehlivě vytřít. Ryby, kterým je třeba zvednout minimální lovnou míru, většinou korespondují s rybami, u kterých je třeba změnit dobu hájení.

Dalším případem jsou druhy ryb, u kterých je nejmenší lovná míra velmi malá. Jako příklad lze uvést lína, který může dorůst více než 40 cm, je tedy zbytečné vylovit ho z vody dříve, než dosáhne přiměřené velikosti.

Okoun, který je čerstvě hájen, jako ostatní dravé ryby nemá nejmenší lovnou míru. Je vhodné ji co tuto míru vytvořit, aby se dokázal dále rozmnožovat a samovolně se v revíru udržel.

Posledním případem jsou ryby, u kterých je třeba míru naopak snížit.  Jedná se o amura, který na našem území není původní a v tomto revíru spíše škodí, než pomáhá.  Požíráním stulíků likviduje přirozené úkryty pro potěr a další vodní živočichy. 

Snaha o snížení stavu sumce velkého by měla vést právě ke snížení jeho lovné míry ev. úplnému zrušení a případné povinnosti sumce z revíru odnášet.

Pokud kapr na tomto revíru vyroste přes 70cm, musí se pustit. Mezi rybáři je tato výjimka známa jako K70. Platnost této výjimky je třeba zvážit, neboť tímto pravidlem dochází k hromadění nepůvodního druhu ryby, která zkonzumuje mnoho potravy a mohla by konkurovat našim přirozeně se vyskytujícím druhům ryb. Na druhé straně je potřeba si uvědomit, že takových to jedinců je velmi pomálu a na celkový stav obsádky nebudou mít významný vliv a navíc na ně může být nahlíženo jako na generační ryby s potencionálním přirozeným výtěrem. V takovém případě by toto pravidlo stálo za úvahu i u dalších našich přirozených druhů.

Tab. 3.

Druh	Současnost	Návrh
Bolen dravý	40cm	-
Candát obecný	45cm	-
Hlavatka podunajská	65cm	-
Jelec jesen	25cm	30cm
Jelec tloušť	25cm	30cm
Jeseter malý	30cm	-
Kapr obecný	40cm	-
Lín obecný	20cm	30cm
Lipan podhorní	40cm	-
Ostroretka stěhovavá	30cm	40cm
Parma obecná	40cm	-
Podoustev říční	25cm	30cm
Pstruh duhový	25cm	-
Pstruh obecný	25cm	35cm
Siven americký	25cm	-
Sumec velký	70cm	50cm
Štika obecná	50cm	60cm
Úhoř říční	50cm	55cm
Mník jednovousý	30cm	-
Losos obecný	50cm	-
Amur bílý	50cm	45cm
Okoun říční	-	25cm

Návrh nových minimálních lovných délek ryb. – znamená, zachování současné velikosti

 

Propojení nádrže Doubka a Labe

V současné době již probíhá projekt na propojení nádrže Doubka s řekou Labe. Na nádrži Doubka byl v posledních letech několikrát zaznamenán hromadný úhyn v důsledku deficitu kyslíku, velká vrstva sedimentů a vůbec celková degradace říčních ramen. Toto propojení by mělo zajistit dostatečnou cirkulaci vody (přísun kyslíku, živin…) a volnou migraci ryb, které zde mohou najít jak úkryt, tak potravu.

Toto propojení by bylo nanejvýš vhodné realizovat i na dalších tůních v této lokalitě.

 

Návrh kontrolních opatření

V současné době nemá rybářská stráž velmi omezená práva a pytláctví, které způsobí škodu do 5000kč je bráno jen jako přestupek, na což mnoho jedinců hřeší. Celkové škody jsou však značné – jak finanční, tak na dobrém stavu obsádky. Bylo by proto dobré zpřísnit za přestupky při rybaření na černo tresty a ideálně ve významnějších případech navázat spolupráci i s policií České republiky.

Dále by významně přispělo ke zlepšení problému s pytláctvím, kdyby měla rybářská stráž větší pravomoce při kontrole příslušenství, do kterého si nezřídka rybáři schovávají nezapsané „nadúlovky“

Je třeba definovat některé termíny. Například rybářské místo. Lovící má povinnost zde udržovat pořádek a zanechat ho uklizené. Není však definované co rybářské místo je. Navrhujeme proto rybářské místo jako okruh 3m okolo lovícího rybáře, v návaznosti na nařízenou monimální vzdálenost mezi jednotlivými rybáři.

V ideálním případě, pokud to kapacity ČRS dovolí, by bylo dobré zvýšit frekvenci kontrol rybářskými strážemi, aby byli běžnou rutinou při lovu a ne ojedinělou situací.

Odlovy

Je zapotřebí také průběžně kontrolovat, jaký vliv mají jednotlivá opatření na rybí obsádku. Stejně jako u ostatních zvířat platí, že zvýhodněním jednoho druhu můžeme omezit nebo ohrozit jiný druh. Proto je třeba stav řeky pravidelně prověřovat nejen sčítáním úlovků z úlovkových listů rybářů, ale provádět pravidelné odlovy zaměřené na kontrolu početnosti jednotlivých druhů.

Kontrolní odlovy v chráněných územích (hrbáčkovy tůně aj.) nám mohou objasnit, jak se vyvíjí ichtyofauna v uzavřených prostorech a můžeme zde sledovat například přicházející trendy, kterým se tímto prostřednictvím můžeme vyvarovat.

 

Návrh komunikace a osvěty rybářské veřejnosti

Akce

World Fish Migration Day (https://www.worldfishmigrationday.com)

Akce s názvem „Na úhoří stezce“ se konala 21. května 2016. Návštěvníci měli možnost aktivně se zúčastnit telemetrického sledování dospělých úhořů s odbornou přednáškou o jejich životě. Zároveň zde byl program i pro malé děti, kterým byl pomocí omalovánek a vědomostní soutěže a množstvím různých materiálů, které poskytl ČRS, přiblížen život ryb. Dále zde byla ukázky rybolovných technik a soutěž v chytání.

Rybářské závody

                21. května 2017 proběhly rybářské závody pro mládež i dospělé. Závody se konají každoročně a je zde velký potenciál kromě dobré zábavy možnost řešit s rybářskou veřejností i závažná témata.

 

 

Návrh opatření ve smyslu harmonizace s ochranou přírody a krajiny

(Návrh komunikace, akcí aj.)

 

Na území MO ČRS Lysá nad Labem a sousedícího MO ČRS Čelákovice se nachází vzácné přírodně zajímavé lokality:

1.       Hrbáčkovy tůně – skupina jezírek vzniklých odštěpením bývalých meandrů Labe. Roste zde dubo-jilmový lužní les. Nalezneme zde velmi zajímavé společenstvo ichtyofauny, které se zde vyvíjelo i mnoho let bez vnějších zásahů.

2.       Závlahové kanály, ve kterých byl uloven vzácný piskoř pruhovaný a také sice vzácná, ale nepůvodní koljuška tříostná. Mimo to do těchto míst v létě najíždějí ryby z Labe za studenou a okysličenou vodou.

 

Tyto lokality je třeba chránit a stanovit na nich zájmový plán nasazování. Jedná-li se o rybářské revíry, je třeba nasazovat pouze původní druhy ryb, není-li to revír je zbytečné do vývoje zasahovat.